Příručka je zaměřena na základní požadavky pro bezpečné, spolehlivé a přehledné ukládání elektrického vedení, montáž některých přístrojů a svítidel. Úložný materiál a způsob uložení elektrického vedení včetně přístrojů se vyvíjí od chvíle, kdy se elektrická energie začala vyrábět a distribuovat pro obyvatelstvo i průmysl. Nové stavební technologie užívané pro hromadnou bytovou a občanskou výstavbu v Evropě přinesly zásadní změny možností ukládání vedení. Takto vznikly a s časem se vyvíjely i elektroinstalační lištové systémy, které byly zvláště v zemích střední a východní Evropy rozšířeny od sedmdesátých let. Podoba, ve které byly tyto systémy v bytové výstavbě uplatňovány, vedla u uživatelů k určité averzi, kterou musí překonávat současné typy elektroinstalačních lišt určené pro bytovou výstavbu, plně již odpovídající po technické i estetické stránce. V průmyslu se postupně zvyšovaly požadavky jednak na rozvody elektřiny u velkoprostorových pracovišť, jednak na variabilitu rozmístění elektrického zařízení ve vnitřním prostoru. To vedlo k vývoji úložných systémů pro povrchové vedení svazků vedení (například lišty NIDAX), později kabelových lávek, kanálů a žebříků (vhodných pro technická zázemí bytové i občanské výstavby, průmysl apod. ). Tyto úložné systémy dnes plně zaručují variabilitu, přehlednost a přístupnost vedení při uplatnění estetických kritérií pro „technický vzhled“. Další směr vývoje úložného elektroinstalačního materiálu vedl k rozvoji úložných elektrotechnických prvků, určených pro montáž do podlah se zapuštěnými krabicemi pro osazení obvykle několika zásuvek (tzv. hnízdy). Systém je uplatňovaný především u velkoprostorových administrativních budov a výpočetních center. Příručka dává čtenáři ucelený pohled na současné možnosti ukládání elektrického vedení. Současně naznačuje, které aspekty musí respektovat v souladu s pokyny výrobců, jež jsou dle zákona č. 22/1997 Sb. základními dokumenty pro přípravu a realizaci stavby.